Čekání pokračuje, aneb zbytečný manažer projektu
Stavební povolení na sítě se pomalu ale jistě začalo přibližovat a územní povolení bylo na světě. Někdy v této době nám byl změněn manažer projektu. S tím minulým jsme byli vpodstatě spokojeni. Ne, že bychom se bez něj neobešli, ale byl alespoň komunikativní. To jeho nástupce byl jiná káva! Nezájem, nekomunikativnost, to je jen pár přívlastků, které na něj pasují. To jsou přívlastky pro člověka, který na první pohled jen přeposílá informace od projektanta a finančních analytiků, ne zrovna lichotivé. V době, kdy naše územní rozhodnutí nabývalo právní moci, začal druhý soused územní rozhodnutí teprve vyřizovat. Když jsem ho začal vyřizovat já, soused ještě ani náhodou netušil, že bude stavět vedle mě. Už půl roku mu stojí hrubá stavba (v té době jsem ještě neměl vyřízeno ohlášení stavby)! Ohlášení stavby se opravdu vleklo příliš dlouho. Na mé neustálé urgence mi bylo sděleno, že ohlášení se zaseklo na chybě úřednice, která nepožadovala už k územnímu řízení jednu výjimku. Tomu sice nemám důvod nevěřit, ale kdo už jiný by měl práci úřednice zrychlit (zvlášť, když chyba je na její straně), než tak velká společnost, jakou ES jsou? Snažil jsem se urychlit alespoň jiné práce, vyžádal jsem si např. předběžný rozpočet, který mi byl neustále slibován, ale bez omluvy nedodán. Tady už můj kalich trpělivosti přetekl tak, že jsem se rozhodl napsat přímo řediteli společnosti. S ním jsem si psal už ve fázi hledání naší stavební společnosti, kdy jsem měl dotazy na kritiku nacházející se v některých internetových diskuzích. Proto jsem tušil, že pan ředitel se pokusí situaci řešit. Sice odpověděl stylem přísloví o vlku a koze, kdy sice slíbil domluvu manažerovi o zlepšení komunikace, nicméně rovněž sdělil, že ES v žádném případě nepochybily a termíny dodržely. Vem to čert, ohlášení se už opravdu blížilo, tak už to nějak vydržíme. I manažer přeci jenom činnost o nějaké to procento zvýšil.